Podívejte se na reportáž o oblovkách natočenou u nás v pořadu Polopatě (čas 30:34).
Edit k videu: Jedná se o video z roku 2014, proto bych ráda zaktualizovala informace v něm uvedené.
1. Rašelina jako substrát ano, ale smíchat s mletým vápencem. Sama o sobě je kyselá.
2. Do ubikace nikdy nedávat keramické misky, ale plastové. Nedáváme ani kameny, co se týče tepla, zajišťujete ho topnými foliemi přilepenými na ubikaci z vnější strany. Lampy nedávat, mohou šneka popálit nebo přehřát.
3. Šneky nekrmíme ničím, co obsahuje mouku, namočené granule nebo piškoty nesmí.
4. Šneky nekoupeme v čaji, pouze je jím omýváme. Miska s vodou v ubikaci není třeba.

Taxonomické zařazení 

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: měkkýši (Mollusca)
Třída: plži (Gastropoda)
Řád: plicnatí (Pulmonata)
Čeleď: Achatinidae
Rod: oblovka (Achatina)

Obecně o achatinách

Oblovka či achatina jsou názvy největšího suchozemského šneka, jehož původním domovem je Afrika a Madagaskar, v našich podmínkách ho tedy venku nepotkáte. Pokud někomu oblovka „přeroste přes hlavu“, nesmí se v žádném případě pouštět do volné přírody. Pro naši přírodu by se stala pohromou, protože se rychle množí a sežere vše, na co přijde. Oblovek existuje okolo 200 druhů, liší se především svou velikostí a zbarvením ulity i nohy (šnečího tělíčka), ale i náročností na prostředí. Africká oblovka je nenáročný mazlíček vhodný pro alergiky a jeho sliz dokonce pomáhá při ekzémech a vyrážkách. Oblovka se dožívá nejčastěji 5 až 8 let. Sama mám však doma již desetiletou Achatinu ghanu.

Nejznámější druhy oblovek

Lissachatiny

Oblovka žravá (Lissachatina fulica)

Někdy se nazývá Oblovka maurická. Dorůstá velikosti 15 cm a může naklást až 400 vajíček. Je invazivním druhem, třeba na Floridě je přemnožená. Má hodně poddruhů, např. Lissachatina fulica hamillei, Lissachatina fulica hamillei Rodatzi nebo Lissachatina fulica Madagascar.

Oblovka rezavá (Lissachatina immaculata)

Dorůstá velikosti až 13 cm a může naklást 150 vajíček. Jedná se o samooplozující druh, takže k rozmnožení nepotřebuje druhého jedince, mláďata však bývají geneticky poškozená. Ve své domovině jsou ohrožené a je zakázáno je vyvážet.

Oblovka šíťkovaná (Lissachatina reticulata)

Jedná se o nejčastěji chovanou oblovku vůbec, hovorově se nazývá „retka“. Dorůstá až 20 cm a po pohlavní dospělosti (6. až 9. měsíc) může naklást až 500 vajíček několikrát ročně. Jsou nenáročné na chov, výjimečně aktivní přes den a více společenské, než ostatní druhy achatin.

Oblovka zlatá (Lissachatina iredalei)

Dorůstá 7 cm a rodí živá mláďata! Jedná se o stromového šneka, který ocení jídlo ve výškách a taky větvičky na lezení. Poznáte ji podle proužku na noze. Má dvě varianty – albinotickou a červenou (Platymma tweediei), která se kvůli náročným podmínkám na chov u našich chovatelů nedaří.

Archachatiny

Archachatina marginata

Má velké množství poddruhů. Pohlavně dospívá v 9. až 10. měsících věku.

Achatiny

Oblovka obrovská (Achatina achatina) 

Jedná se o jeden z největších druhů oblovek, může dorůst až 30 cm. Pohlavně dospívá až ve dvou letech a poměrně neochotně se množí, když už, tak dává v jedné snůšce až 300 vajíček.

Achatina zanzibarica

Má ráda vlhko (až 90% vlhkost) a vyšší terárium. Rodí živá mláďata.

Chov oblovek

Přestože jsou oblovky původem z Afriky, velice jednoduše se dají chovat i u nás doma. Nejideálnější pro jejich chov je terárium, které by mělo být prostorné vzhledem k tomu, že šneci, respektive jejich ulity, mohou v zajetí dorůstat až 20 cm (největší oblovka světa má dokonce 39,3 cm). Můžete použít však i akvárium s víkem nebo plastový box z Ikea nebo Pepco. S plastovým boxem se při čistění lépe manipuluje než s těžkým skleněným teráriem. Ubikaci můžete šnekům vybavit živými květinami (v tom případě se s nimi však hned rozlučte), kůrou či mechem, který dobře zadržuje vlhkost. Z rostlin, které se k oblovkám hodí, mohu vyjmenovat šplhavnici (Potos), bromélii nebo lopatkovec. Rozhodně do ubikace nedávejte kameny nebo keramické misky, protože by si o ně oblovky mohly rozbít ulitu. Jako domeček pro oblovky můžete použít kokosovou skořápku, ale často plesniví kvůli vlhkosti, tak ji nechávejte vyschnout mimo box. Můžete využít také korkové dekorace do terárií, ty vlhkost nepohlcují. Pokud si chcete přinést přírodní dekorace třeba z lesa, nechte je vždy v mrazáku nejdříve přemrznout.
Teplo oblovkám zajistíte výhřevnými deskami nebo foliemi přilepenými na boky terária nebo výhřevnými podložkami, rozhodně nevhodné je do terária umisťovat žárovku kvůli teplu nebo vitamínu D3. Ten zajistíte potravou (např. vařeným vaječným žloutkem). Ideální teplota prostředí v teráriu je okolo 23-27°C, ale vždy záleží na druhu achatiny, kterou chováte, proto si o ní vždy zjistěte, jaké podmínky (především teplo a vlhko) potřebuje. Při teplotě pod 20°C jsou achatiny méně aktivní, méně přijímají potravu. K zimnímu spánku se však tito šneci neukládají a neměli bychom je tedy přes zimu dávat do chladné, tmavé místnosti jako třeba želvy. Při poklesu teploty prostředí nebo při nevhodných podmínkách se oblovky někdy zavíčkují nebo se zavrtají do substrátu a na krmení vylézají méně často. Pokud je šnek zavíčkovaný dlouho a nekonzumuje potravu, bude nejspíš nemocný nebo mu nevyhovuje teplota prostředí či vlhkost, proto je třeba upravit podmínky. Zahrabávání dospělců je poměrně časté, problémem je zahrabávání mláďat, musí totiž přijímat potravu častěji, než dospělí.
Achatiny vyhledávají vlhko (80 – 90 %), takže by se jim terária měla pravidelně rosit vodou. Ne však tolik, aby jim půda plesnivěla. Jako substrát do terária použijte lignocel nebo klasický rašelinový terarijní substrát, který seženete v každých chovatelských potřebách. Rašelinu je však třeba míchat s vápnitým dolomitem, je sama o sobě dost kyselá a dolomit navíc pomůže v boji proti množení mušek. Podestýlka vás vyjde na částku okolo 70 Kč. Substrát by měl být stále kyprý a dostatečně hluboký, aby se do něj šneci mohli lehce zahrabávat. Je dobré substrát pravidelně načechrávat, aby se neudusal a udržel si kyprost. Zamezíte tak i množení mušek, které přitahuje převlhčená půda a také zbytky potravy. Ty by se ze substrátu měly odstraňovat každý druhý den. Nezapomeňte také na pravidelné odstraňování trusu oblovek. Osobně substrát kompletně měním, až když je velmi vlhký nebo když z něj vylétají mušky. Není třeba ho preventivně měnit jako třeba podestýlku jiných zvířat.
Oblovky jsou společenské, proto se nedoporučuje chovat jen jednu. Vypozorovala jsem, že ve dvou bývají veselejší a pokud jeden z nich umře, druhý se zahrabe a nechce přijímat potravu. Chovat pospolu více druhů oblovek není vhodné, protože každý druh potřebuje jiné podmínky chovu a navíc se spolu některé mohou křížit. Křížením se nejen kazí čistota jednotlivých druhů oblovek, ale může se taky stát, že oblovka nebude anatomicky schopna naklást vajíčka, protože budou příliš velká. Křížení může nastat mezi achatinou a achatinou, mezi archachatinou a archachatinou a mezi lissachatinou a lissachatinou, ale rozhodně ho nedoporučuji. Teoreticky je tedy možné chovat např. achatinu s lissachatinou nebo archachatinou atd. bez hrozby křížení, ale moc se mi to neosvědčilo, přišlo mi, že se jiné druhy prostě nerozumí.
Dále jsem vypozorovala, že albinotické varianty druhů bývají obecně aktivnější, než ty klasicky zbarvené.
Oblovky v žádném případě není vhodné dávat „vyvenčit“ ven na trávu a na sluníčko. Jsou to převážně noční zvířata (kromě Oblovky šíťkované), mohou se rychle přehřát a z půdy si mohou přinést různé parazity.

Krmení oblovek

Tím, že jsou oblovky většinou noční zvířata, měly by se krmit večer. Krmení oblovek není finančně náročné, i když opravdu velice rády jedí. Spořádají téměř cokoliv, ale přednost dávají zelenině. Nejlépe se mi osvědčily různé druhy salátů, čínské zelí, mrkev, jablko, paprika, okurka (podávat jen občas) a v létě omytá pampeliška, jetel, hluchavka, jitrocel. Můžete zkusit oblovkám nabídnout i jiné druhy zeleniny a ovoce. Pozor však dejte na citrusy, ty odvápňují a zároveň naleptávají ulitu, takže je oblovkám vůbec nepodávejte. Opatrně s rajčaty, dávejte občas a vždy z nich vyndejte semínka. Jídelníček oblovkám můžete zpestřit například podáním batátu, kedlubny (i omytých listů) nebo vajíčka vařeného natvrdo. Jednou týdně můžete zařadit i moučné červíky nebo gammarusy, nitěnky nebo syrové ryby či kuře. Některé e-shopy pro oblovky nabízí i různé směsky na kašičky pro oblovky. Můžete si je však vyrobit i doma nasušením různých bylinek a následným rozdrcením najemno. Podávají se zalité vodou. Zbytky kaše se musí nejpozději do 24 hodin odstranit, aby se zabránilo plísni. Rozhodně se mouce, těstovinám a rýži, oblovky tato jídla nedokážou strávit a může jim to způsobit zdravotní komplikace jako je vyhřeznutí volete. Nepodávejte ani granule pro kočky či psy. Hodně oblovek je zvyklých pouze na salát či salát a nic jiného nechtějí. Pokud je to tak, na pár dní jim okurku nebo salát odstraňte a dejte třeba mrkev nebo jablíčko nebo jiné zdravé dobroty.
Pokud odjíždíte na víkend, dejte oblovkách rozkrojený brambor nebo batát, vydrží dlouho čerstvé a oblovkám chutnají. Jinak se uvádí, že dospělí jedinci vydrží bez potravy i 9 dní, mláďata musí neustále něco konzumovat.
Pro růst pevné ulity je nutný pravidelný přísun vápníku. Zajistíte ho sépiovou kostí nebo rozdrcenou vaječnou skořápkou či dolomitem.
Vodu si oblovky berou z potravy, není třeba ji dávat v misce, pokud už ji do terária či boxu dáte, tak v plastové misce, aby si o ni oblovky neporanily ulitu.

Rozmnožování oblovek

Achatiny jsou hermafroditi, to znamená, že mají jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Existuje jen jeden druh, který je samooplozující, a to Achatina immaculata. K oplození u ostatních druhů dojde pouze v případě, že chováte jedince dva. Páření rozpoznáte tak, že uvidíte dvě oblovky přitisknuté k sobě  za spodní část nohy. Nikdy od sebe šneky neodtrhávejte, mohli byste jim ublížit. Před nakladením vajíček oblovky přestávají přijímat potravu, některé druhy se mohou i zavíčkovat. Množství vajíček bývá proměnlivé, záleží na druhu, a jsou podobná antiperlím. Pokud nestojíte o to odchovat všechny jedince, jednoduše vajíčka odeberte a rozdrťte, zmrazte nebo přelijte horkou vodou. Rozdrcená vajíčka můžete podat dospělcům jako potravu.
Vajíčka, která chcete nechat vylíhnout, je vždy lepší od rodičů odebrat, protože ti mohou vajíčka pozřít. Vajíčka dáme do větratelné krabičky se substrátem. Za 10 dnů můžete očekávat vylíhnutí malých šnečků. Ti jsou velcí několik milimetrů. Skořápky z vajíček neodstraňujte, malé oblovky je sežerou, pomáhají tak líhnutí sourozenců.
Po vylíhnutí jedinců je třeba udělat selekci mláďat, tedy výběr těch nejlepších, největších, nejsilnějších a nejzdravějších jedinců. Nemocné, malé atd. se usmrtíte zmražením v igelitovém sáčku (aspoň 24 hodin). Mladé šnečky krmíme stejně jako dospělé jedince s důrazem na příjem vápníku, není třeba jim potravu strouhat. Mláďata chováme pospolu, dospělce spolu.
A pozor, některé druhy oblovek (Achatina zanzibarica či Lissachatina iredalei) jsou vejcoživorodé, rodí tedy rovnou živá mláďata!

Nemoci oblovek

I achatiny mohou trpět nemocemi, jejich nejčastější příčinou jsou parazité, plísně nebo nedostatek vápníku.

Zavíčkování

Pokud oblovkám něco nevyhovuje (většinou nemají dostatečné teplo nebo vlhko) nebo jsou napadené parazity, často se zavíčkují vápenitým víčkem s otvorem pro dýchání. Dokážou tak vydržet opravdu dlouho bez příjmu potravy, a tak se mohou snadno vyčerpat a uhynout. Proto je dobré zlepšit podmínky chovu, a pak oblovku probudit omytím ve vlažné vodě.
Některé druhy se víčkují před snůškou vajíček a je to v pořádku, nabírají tak sílu a neměli bychom je rušit.

Paraziti oblovek

Přítomnost parazitů poznáte tak, že je šnek zalezlý v ulitě, může z něj vytékat zapáchající tekutina. V případě napadení parazity je třeba šneka umýt ve vlažné vodě, případně vykoupat v heřmánkovém čaji a oddělit ho od ostatních do čistého, vybaveného boxu. Bohužel oblovky na parazity často umírají.
Oblovkám škodí octomilky nebo smutnice a jejich larvy. Tyto mušky ke šnekům láká vlhký substrát a jídlo. Pokud je u oblovek najdete, vyhoďte substrát, vymyjte box nebo terárium a omyjte šnečky vlažnou vodou. Bohužel se mi i přes různé síťky nedařilo přístupu mušek k oblovkám zabránit. Proti muškám se špatně bojuje. Je dobré smíchat lignocel s vápnitým dolomitem (koupíte v květinářství nebo v hobby potřebách) a substrát pravidelně kypřit.
Někteří chovatelé doporučují k oblovkám do ubikace umístit stínky nebo svinky. Jsou to drobní živočichové, které najdete venku třeba po odkrytí kamene. Živí se zbytky potravy a také živočišnými zbytky, čistí tak substrát od všeho, co tam nemá být, včetně hovínek oblovek. Stínky i svinky se rychle množí, proto musíte při čištění dávat pozor, abyste se jich omylem nezbavili. Říká se, že tam, kde jsou tito živočichové, mušky a jejich larvy nemají šanci.

Plíseň

Plíseň poznáte podle bílých skvrnek na noze oblovky. Šneka oddělte od ostatních, aby se plíseň nerozšířila i na ně a koupejte ho v heřmánkovém nebo třezalkovém čaji  čaji jednou denně do doby, než plíseň vymizí. Minimálně 14 dní.

Vyhřeznutí volete

Vyhřeznutí volete je způsobeno zánětem volete. Jeho příčinou bývá otrava jídlem (piškoty, mouka, granule), infekce nebo bakterie či paraziti v trávicím ústrojí oblovky. Vyhřeznutí volete se projevuje bílým, rosolovitým útvarem plným hnisu. Oblovka nemůže přijímat potravu, a tak je třeba reagovat rychle, než se úplně vysílí. Útvar propíchněte sterilním špendlíkem. Hnis odteče a následně bude vytékat už jen čirá tekutina. Útvar by se tak měl zmenšit a postupně úplně ztratit. Místo umyjte heřmánkovým čajem. Než se rána úplně zahojí, měla by oblovka být umístěna do čistého prostředí bez substrátu.

Měkká ulita

Pokud nemá achatina dostatek vápníku, má to za následek změkčení ulity. Při uchopení do ruky se tak může snadno poškodit. Dbejte na pravidelný a dostatečný přísun vápníku! Pokud oblovky nechtějí sépiovou kost vcelku, strouhejte jim ji na zeleninu. Případně můžete zeleninu posypat i minerálními doplňky pro terarijní zvířata či dolomitem. Oblovkám můžete podat i rozdrcené vaječné skořápky. Šnečka nikdy nezvedejte za novou část ulity (ta část nejblíže noze), je to její nejměkčí část a mohla by prasknout.

Poškození ulity

Ulita šnečkovi slouží jako ochrana jeho vnitřních orgánů. Pokud se oblovka zraní, je třeba nejdřív zkontrolovat, zda si neporanila i orgány. Pokud ano, trápí se a je lepší ji zmrazit v mrazáku, kde usne a uhyne. Pokud si šnek ulitu poraní, dokáže si ji většinou sám zacelit. Potřebuje k tomu vápník. Prasklinu na ulitě můžete provizorně zalepit náplastí bez polštářku, při větších poraněních se občas používá sádra, ale sama s tím nemám zkušenosti. Rozhodně z boxu nebo terária odstraňte ostré předměty a kameny, hliněné nebo keramické misky, o které by se oblovka mohla zranit. Ulitu nikdy ničím nemažte.

---

PRAVIDLA DISKUZE
1. Své dotazy k chovu oblovek pište výhradně do diskuze níže, nevkládejte odkazy.
2. Nepište e-maily, neodpovídám na ně, nevolejte na mobil, obojí je určeno jen pro zákazníky.
3. Vulgární nebo nesrozumitelné dotazy jsou ihned smazány. Pište tak, aby se to dalo přečíst.
4. Odesláním komentáře souhlasíte se Zásadami ochrany osobních údajů.